Články ze zápasů

Kadetky ukončily letošní sezonu kvalifikací o 1. ligu 24.04.2017 | Zápasy

Kadetky odehrály 21.-24. dubna kvalifikaci o 1. ligu v Jihlavě. Sice 1. ligu neudržely, ale předvedly velmi dobrý výkon a závěr sezony ukončily kvalitními zápasy s těžkými soupeři. Komentáře tentokrát napsali nejen oba trenéři, ale také kapitánka Kája Sekničková.

Komentář asistentky trenéra Edity Hájkové

Tento víkend jsme strávili v Jihlavě na kvalifikaci do 1. ligy, kterou holky ukončily letošní sezonu.

V pátek se utkaly s týmem z Třebína (České Budějovice). Holky se rychle adaptovaly v novém prostředí a s přehledem smázly Jihočešky 3:1.

V sobotu dopoledne nás na palubovce čekaly přebornice Prahy (měly to napsaný na tričkách). Z jejich parametrů co se týče výšky, šel strach, ale herně i technicky jsme je převyšovaly my. Další výhra, tentokrát jasně 3:0.

Odpoledne nás čekal tvrdý oříšek ve formě kadetek z Příbrami, které zatím nepoznaly hořkost porážky. Určitě to byl nejlepší náš zápas, což potvrdil i příbramský trenér, který ohodnotil zápas jako zatím nejlepší. I když se nám podařilo urvat jen 1 set, holky bojovaly jak na síti, tak v poli, pomohlo nám i perfektní podání, ale vždycky v koncovce chybělo trochu toho štěstíčka. Všechny sety byly vyrovnané, takže za tuto prohru se určitě nemusíme stydět. V sobotu večer se z Jihlavy odjíždělo v dobré náladě, i když jsme věděly, že si už nemůžeme dovolit ani 1 prohru, pokud chceme udržet 1. ligu.

V neděli v pravé poledne začal zápas proti Světlé. Nebylo se čeho bát, jedině snad 2hostujících hráček z KCTM Vysočina, které celou sezonu Světlou nereprezentovaly. Ale my strach dostaly, a to se projevilo jak v přítahu, tak na útoku. Chyběla jakási víra ve výhru. Jediný, kdo odevzdal absolutně vynikající výkon byla Kárka na liberu. Četla hru, dobíhala ztracený balony a ještě zvládala držet tým nad vodou svou neskutečnou houževnatostí i úsměvem. Bohužel se k ní nikdo nepřidal. Volejbal není o jedné hráčce, ale o šesti, takže jsme se svěšenýma hlavama přijaly prohru 0:3.

Do posledního zápasu se nastupovalo s tím, že 1. ligu neudržíme. Hrálo se s domácími hráčkami, kterým už taky o nic nešlo, ale určitě chtěly jako my tenhle volejbalový maraton ukončit výhrou. První set jsme se držely při zemi, málo se útočilo a v poli často vznikal jakýsi zmatek. Druhý set jsme se trochu probraly, ale zase jej získala Jihlava. Prohrávalo se 0:2, jihlavští fanoušci v hledišti šíleli a nás to nastartovalo, protože i my měly super fandovský tým, který se snažil překřičet jihlavské maso. Vznikla úžasná atmosféra a my vyrovnaly na 2:2. Únava byla viditelná v obou týmech, ale vyhrát může jen jeden. Vítězství v tiebreaku nám uniklo o vlásek. Opět bezva hra, plná emocí a napětí. Elektrizující atmosféra dodala poslednímu zápasu sezony tu pravou šťávu.


Komentář kapitánky Káji Sekničkové

První zápas kvalifikace jsme odehráli už v pátek, a to s českobudějovickým Třebínem. Do zápasu jsme nastoupili s cílem vyhrát, což se nám také povedlo i přes velké množství našich chyb a menší krizi ve 2. setu. Podobně se odvíjel i druhý zápas, který jsme odehráli v sobotu ráno s Orionem Praha. Do zápasu jsme nastoupili poměrně suverénně a dokázali ho poměrně rychle vyhrát 3:0. Ale opět jsme dělali příliš mnoho chyb a věděli jsme, že proti ostatním si toto dovolit nemůžeme.

Do druhého sobotního zápasu, který jsme hráli s Příbramí, jsme nastoupili po čtyřhodinové pauze. Hráli jsme vyrovnaně, ale o vítězi rozhodovaly opět nevynucené chyby, kterých jsme tentokrát udělali více my a také proto jsme prohráli 3:1.

V neděli jsme hráli se Světlou a Jihlavou. Zápas se Světlou rozhodoval o naší šanci udržet ligu kadetek, ovšem tentokrát jsme to nezvládli a prohráli.

V zápase s Jihlavou už o nic nešlo, ale i tak byl nejvíce vyhecovaný a myslím si, že jsme si užili nejvíce. Hráli jsme od začátku vyrovnaně, což je vidět i na výsledku, kdy jsme nakonec podlehli až v tiebreaku i přesto, že jsme prohrávali 0:2.

Celou kvalifikaci jsme si užili a chtěli bychom poděkovat i našim věrným fanouškům za jejich podporu.


Shrnující komentář trenéra Pavla Veselého

První dvě utkání jsme odehráli v poklidného tempu a stačilo to, když bylo třeba, na pár míčů jsme zabrali a soupeře z Budějovic i Prahy přehráli. Souboj s Příbramí byl skvělý, ale soupeř byl lepší a v koncovkách se k němu něklolkrát přiklonila i štěstí, ale v tomto případě zaslouženě. Utkání se Světlou jsme prohráli v hlavách již od začátku, náš respekt byl přílišný a svazoval nás v tom, bychom opravdu ukázali, co umíme. Nechci hodnotit přístup Světlé, ale s ostatními týmy jsme se shodli, že není zcela v duchu fairplay nabrat si na hostování hráčky jen speciálně kvůli kvalifikaci, když za ně jinak neodehrály a ani v další sezoně neodehrají jediný zápas. No, každý volí prostředky dle svého uvážení...

Poslední utkání celé kvalifikace bylo skutečnou třešničkou na dortu: náš souboj s domácí Jihlavou. Oběma týmům už o nic nešlo, ale poslední zápas sezony si oba chtěly užít a ukončit to výhrou. Na nás už byla patrná únava (odehráli jsme celou kvalifikaci prakticky v 7 lidech s minimem střídání), ale po počátečním pomalém rozjezdu a 2 prohraných setech se začaly dít věci. Domácí fanoušci dokázali paradoxně vyhecovat naše holky ke skvělému výkonu a naše lavička společně s našimi fanoušky skandováním málem zbourali télocvičnu. Oba tábory fandily jako o život, každý vítězný míč byl oceněn neskutečným řevem a vytrvalými oslavami. Toto nám ale nesmírně svědčilo, a když se mnohým holkám určitě trochu klepala kolena, makaly jako o život a dokázaly otočit zápas z 0:2 na 2:2. Naprosté absolutorium zaslouží hlavně Klára na liberu, která jezdila po palubovce jako motorová myš a dokázala vybrat neskutečné míče, i když mnohdy riskovala vlastní sebezničení. Kláro, neskutečný výkon, a to nemluvím o tom, že jsi celý tým držela nahoře psychicky a nenechala jej padnout ani v nejtěžších chvílích a motivace z tebe doslova stříkala. Takhle se bojuje, klobouk dolů a moje hluboké uznání! K velkému výkonu se rozehrály také obě smečařky, zejména Eliška Flídrová byla doslova nechytatelná a jihlavský blok si s ní nevěděl vůbec rady a potvrdila, že z ní roste výborná útočníce. Barča se k Elišce přidala, výborně útočila a také sehrála v poli neskutečné míče. O obrat v utkání se velkou měrou zasloužila také Niky, která střídala na účku Verču a která soupeře zle potrápila dlouhou sérií nechytatelných podání. Ještě chci vyzdvihnout výkon Elišky Janovské, která udělala za ten rok největší pokrok ze všech a odehrála také vynikající zápas, když ze středu útočila nechytatelné rychlíky, blokovala smeče soupeřek a dokonce byla velmi platná i v poli, kde vybrala několik tvrdých útoků. V tiebreaku jsme sice nakonec Jihlavě podlehli 2:3, ale za předvedený výkon by si zasloužily vyhrát oba týmy a myslím, že si to užili tentokrát skutečně úplně všichni, kdo v télocvičně byli.

Sice jsme ligu neudrželi, ale to nás zase tak moc nebolí, potvrdily jsme si, že jsme za ten rok udělali obrovský pokrok, vždyť jsme odehráli celkem více jak 60 utkání, a to společně s 3 tréninky týdně musí být někde znát. Také už máme celkem jasno o další sezoně, která bude určitě ještě náročnější než ta letošní, ale ještě se sejdeme a probereme to vše společně. Teď nás čeká měsíc zaslouženého volna, sezona byla dlouhá a náročná a odpočinek si všichni zasloužíme.

Na závér chci poděkovat sponzorům a oddílu za vytvořené podmínky, všem fanouškům za podporu v hledišti i jinde a holkám za to, že sobě i nám trenérům dávaly ty obrovské porce endorfínů, to je ta nejlepší motivace pro naše snažení. Jsem teď sice hrozně unavený, ale i spokojený s tím, co jsme předvedli a už se těším na další sezonu, myslím, že to bude hodně zajímavé a že mnohé docela hodně překvapíme ;-)

Takže, holky, teď vegeťte, ať naberete energii a zase se těšíte na další volejbalovou sezonu, do které vyrazíme plnou parou vpřed, vždyť jsme Žďárská volejbalová mašina ;-)

Fotky k článku