Články z turnajů

Antuková liga Bezděkov, 14.7.2012 14.07.2012 | Turnaje

V sobotu 14.července jsme se vydali na tradiční turnaj do Bezděkova. Už po příjezdu bylo jasné, že ani letos se pořadatelům nepodařilo zastavit klesající trend počtu zúčastněných mužstev. Ovšem sedm týmů v mužské kategorii můžeme nakonec považovat za úspěch.

Po brzkém příjezdu se z aut vypotácela tato žďárská sestava: Mouka a Filda na nahrávce, Troji na účku, Míra na smeči, druhou smeč obstaral netradičně Ťupík, blok Hugo, Míša a Chlády, na liberu Peťa a pajdající fotograf Bárty. Ihned po příjezdu jsme si začali budovat mezi soupeři respekt. Ťupík ukázkou nových aplikací ve svém telefonu, jiní zvolili poněkud drsnější cesty. Los k nám příliš shovívavý nebyl. Při pohledu na zatejpované prsty, bolavá ramena a kotníky se zdála tři utkání v základní skupině a případná další tři v play-off jako nepřekonatelný problém.
Hned v prvním zápase jsme narazili na soupeře z nejnepříjemnějších - Přibyslav. Od úvodních výměn bylo patrné, kdo je na antuce jako doma a komu oranžový povrch příliš nevoní. Nutno podotknout, že někteří z nás si na míč sáhli poprvé od kvalifikace, což se viditelně projevilo na úderové jistotě našich borců. Soupeři od začátku solili servis a dělali našim přihravačům velké problémy. Ani přihravačská mašina Ťupík příliš klidu nepřínesla, a tak Mouka honil míč všude po bezděkovských kurtech. Oproti tomu naše polozávodní dětská plachta nenadělala soupeřům příliš problémů. Než jsme se rozkoukali bylo po utkání a nahecovaní matadoři z Přibyslavi si připsali výhru 2:0.
Dalším týmem, který se nám postavil do cesty, byl tým Alcedo. Pro nás neznámý soupeř vynikal především v upravenosti všech hráčů, volejbalově však nestačil a tak jsme dokráčeli k jasnému vítězství 2:0.
V poslendím utkání ve skupině jsme se střetli s tradičním účastníkem bezděkovského turnaje – týmem Bulgaria. Tým složený ze zkušených borců ovšem dravému žďárskému mládí nestačil a tak jsme opět zvítězili 2:0 a ve skupině skončili nakonec druzí.
Ve čtvrtfinále jsme si bez větších problémů poradili s juniory Velmezu a už se těšili na semifinále, kde se nám do cesty postavili domácí borci z Bezděkova. Kaňkou na vyrovnáném utkání bylo nepříjemné zranění Ťupíkova prstu při bloku. Nejeden z příhlížejících odvracel zrak, když se Ťupík nejprve sám a pak s pomocí Míši snažili vrátit malíček do přirozené polohy. Na smeči pak Ťupíka vystřídal Hugo a vedl si víc než slušně, takže jsme domácí nakonec udolali v tie-breaku 2:1.
Ve finále došlo k repríze našeho úvodního utkání s Přibyslaví. Bohužel první set probíhal podle podobného scénaře jako naše první střetnutí. Problémy s příjmem a neschopnost složit balon nás stály první set. Do druhého setu však nastoupil úplně jiný tým. Začali jsme více riskovat na servisu a přibyslavská hra se začala pomalu bortit jako domeček z karet. Destrukci pak dokonal Chlády tvrdým blokem, kterým sestřelil soupeřova smečaře, což si vyžádalo několikaminutové ošetření. Druhý set jsme i přes zdržení v poklidu dovedli do vítězného konce. Potom ovšem utkání na patnáct minut přeurušil déšť, což prospělo více borcům z Přibyslavi. Tie – break po pauze začal ve vlažném tempu. Přibyslav ale opět potvrdila kvalitu na podání a získala rozhodující náskok, který už udržela do konce a zvítězila 2:1.
Celkově jsme tedy skončili druzí. Vzhledem k tomu, že to byl letos náš první venkovní turnaj, není výsledek vůbec špatný. Nakonec jsme tedy přežili šest zápasů, narovnali Ťupíkův malíček, zaplatili dluhy v hospodě, posbírali ceny, včetně několika individuálních ( Mouka a Troji), a spokojení vyrazili domů.