V úterý 2. dubna nás všechny zasáhla velmi smutná zpráva. Po dlouhém boji s vážnou, zákeřnou nemocí nás v nedožitých 73 letech navždy opustil Vladimír Maša. Všichni, kdo Laďu znali, dobře vědí, že byl jedním z těch, kteří se velikou měrou podíleli na rozvoji žďárského volejbalu a jeho dobrého jména, a to nejen jako hráč, ale zejména také jako úspěšný trenér a pak i jako předseda oddílu a člen výboru volejbalového oddílu.
Laďa, ač pocházel z Bystřice nad Pernštejnem, je nerozlučně spjat s naším volejbalovým oddílem, kde začínal v roce 1990 nejprve jako hráč a pak i hrající trenér družstva mužů. Jeho hlavní zásluhou je však především znovuoživení mužského volejbalu v našem oddíle, když začátkem 90. let pod jeho trenérským vedením nově vytvořené družstvo mužů dokázalo vyšplhat z chvostu okresního přeboru, přes 2 patra krajského přeboru (1992 postup do krajského přeboru I. třídy) až do 2. ligy (1996-1998).
Po ukončení trenérské činnosti u družstva mužů se začal věnoval mládeži, konkrétně chlapecké složce, kde vytvořil velmi úspěšný juniorský tým, který dosahoval výborných výsledků nejen ve své věkové kategorii, ale hlavně pak tvořil základ družstva mužů, které uhrálo v pozdějších letech největší úspěchy žďárského volejbalu a stalo se v letech 2015 a 2018 dokonce vítězem 2. ligy.
Dokud mu to zdravotní stav dovoloval, byl aktivním členem výboru oddílu volejbalu a podílel se zejména na zajištění ekonomického chodu oddílu, konkrétně na získávání financí z grantových prostředků. Laďa Maša věnoval svůj čas a energii našemu oddílu více jak 30 let a odvedl zde obrovský kus poctivé a kvalitní trenérské práce s výraznými výsledky. Bez lidí, jako je Laďa, by žďárský volejbal nikdy nedosáhl takových úspěchů a možná by už dnes ani neexistoval. Patřil k lidem, co jsou sportovci tělem i duší, byl to skutečný srdcař a bojovník, který neuměl věci dělat na půl nebo jen tak, měl tah na branku, dělal vše naplno a s velkým zápalem. Patřil k těm, kteří jen neříkají, že by se něco mělo udělat, ale skutečně hledají cesty, jak to udělat, sami vezmou aktivně věci do svých rukou, udělají, co je třeba a jsou za nimi konkrétní výsledky.
Laďa vždy chtěl vyhrát, bylo jedno, zda šlo o vesnický turnaj či ligový zápas, ne však za každou cenu. Ctil pravidla a hrál vždy v duchu fair-play. Bohužel poslední zápas proti zákeřné nemoci vyhrál jen v poločase, ve druhém poločase se nemoc vrátila a ač s ní dlouho bojoval, nakonec jí podlehl. Já osobně mám na Laďu obrovské množství pozitivních vzpomínek, navždy si budu pamatovat jeho trefné hlášky a historky, které rád vyprávěl. Fungovali jsme spolu v zaměstnání jako kolegové, byl mým spoluhráčem, trenérem, mentorem, kamarádem. Hrozně mě mrzí, že mu toto vše už nemohu říct z očí do očí a poděkovat mu za vše, co pro žďárský volejbal udělal. Ale o to víc se budu snažit dál pokračovat v jeho odkazu a budu dělat vše pro to, aby volejbal ve Žďáře pokračoval i v budoucnu a měl dobré výsledky.
Laďo, díky za všechno, budeš nám moc chybět, ale ve vzpomínkách tu budeš s námi napořád.
Pohřeb se uskuteční v pondělí 8. dubna od 14 h na Zelené hoře. Kdo můžete, určitě se přijďte s Laďou rozloučit, ostatní, kdo jste jej znali, mu prosím věnujte aspoň vzpomínku.
Na níže přiložených fotografiích je Laďa zachycen nejprve jako hrající trenér (foto z roku 1992), pak jako trenér druholigového družstva mužů (2. polovina 90. let). Na poslední fotografii plnil své dědečkovské povinnosti.
